GetTheLouk - kosmetický nadšenec a beauty kanál, který 2x týdně přináší nové recenze kosmetiky a líčící tutorialy.
Spoustu z vás zajímá to, jak Youtube funguje, ať už proto, že třeba chcete sami točit videa, nebo jen tak, z čiré zvědavosti. V tomhle článku nastíním, na co by měl myslet člověk, který Youtube používá právě k nahrávání videí. Pro běžného diváka to bude spíš asi zajímavost.
Dotazů, kdy udělám nějakou giveaway mi chodí denně nespočet. Už kdysi jsem vyjádřila svůj názor na soutěže, který není extra kladný. Podle mě by vztah „kanál – odběratel“, či „blog – čtenář“ měl fungovat na bázi nadšení, užívání si, zábavy, pobavení. Mně baví psát/točit vás baví číst/koukat. Velmi jednoduché. Neberte to jako výraz sobeckosti nebo dokonce nevděku. To vůbec ne! Víte, že kdybych mohla dát každému mému čtenáři či odběrateli něco více než prosté „Děkuji“, dala bych, to mi věřte! Ale soutěž není jen rozdat věci.
Ani nespočítám, kolik mi chodí dotazů na to, jak stříhám tutorialy. Výrobní tajemství se asi v tomto oboru nenosí, tak vám tedy ve zkratce řeknu základní postup. Pokud vám ale něco nepůjde, tak nepanikařte a zkoušejte, zkoušejte, zkoušejte. Mě to také nikdo neučil.
Používám VideoPad, jak jsem se určitě už zmiňovala. Je zadarmo, alespoň jeho okleštěná verze. Kde jsem ho stáhla, už netuším, ale stačí ho zadat do googlu a věřte mi, že najdete. Kdo hledá, najde.
Na začátek upozorňuju, že program je v angličtině, tudíž tomu bude přizpůsobený i tento článek. Plus výrazy, které používám pro označování některých polí, mohou být mnou vymyšlené, takže je neberte jako dogma. A pokud tomu náhodou rozumíte více než já, buďte shovívaví ;)
Nejdřív naimportujte videa do programu a následně je natahejte do timelinu, kde je budete stříhat. Je to zdlouhavý proces. Nechte vše hezky načíst a až pak pracujte, jinak se vám bude program sekat a nenastříháte nic.
vyznačené části značí: import souborů do timeline (timeline je na obrázku logicky zaplněná, vy ji zprvu budete mít prázdnou)
Střih obrazu je jednoduchý. Posloucháte a koukáte se na pravou obrazovku a v momentě, kdy začne vystřihnutá sekvence, pauznete obraz (u pravé obrazovky) a dáte „Split“ v sekci „Video Track“ nalevo od timelinu. Pak pustíte obraz dál a to samé uděláte u konce vámi vybrané sekvence, které se hodláte zbavit. Tu pak deletem vymažete. Easy peasy! Takhle sestříhám celý tutorial. Pak se přesouváme ke zvuku.
vyznačené části značí:umístění tlačítek pro střih obrazu
První zvukovou stopu, tu základní, u tutorialu vypínám. Jsou to zvuky, které se dějí, když tutorial točím, tedy buď nějaký seriál či hudba a ta ve videu pak samozřejmě není. Takže vypnu zvuk u celé základní zvukové stopy v levé spodní sekci s názvem „Audio Track“.
Následně importuju do timelinu video, kde namlouvám mluvený proslov k tutorialu. Oddělím ho pomocí klinutí pravým tlačítkem na jeho základní zvukovou stopu a výběru „Unlink sound clip(s)“. Následně zvuk přesunu do stopy „Soundtrack 1“ a obraz vymažu. V této stopě zvuk sestříhám, používejte na něj ikonky patřící k jeho stopě, tedy v sekci „Soundtrack 1“.
Hudbu pak úplně stejně upravím v sekcích „Soundtrack 2“ a „Soundtrack 3“.
vyznačené části značí: jednotlivé zvukové stopy a prostor pro jejich střih
Některým sekvencím obrazu dodám efekty prolínání. U mě je to jen poslední záběr tutorialu. Všechny ostatní jsou bez efektů, moc na ně nejsem a vesměs mě ve videích ruší. Efekty najdete hned nad oknem s importovanými soubory pod kartou „Effects“.
vyznačené části značí: horní červený obdélník značí „Effects“ a ty spodní tlačítka na úpravu dané zvukové stopy (viz. odstavec níže)
Zvuku se dají nastavovat také různé efekty, plus se dá hýbat s jeho hlasitostí, ale i s hlasitostí jednotlivých klipů. Jednotlivé klipy upravujete zase vždy nabídkou pod pravým tlačítkem.
To je celé, takhle to vypadá jako nulová práce, ale samotný proces trvá už poněkud déle. Prostě myslete na to, zda chcete upravovat jen klip nebo celou obrazovou / zvukovou stopu. Práce ve VideoPadu je velmi jednoduchá a opravdu má přívětivé pracovní prostředí. Všechno najdete tam, kde byste to logicky hledali. Stačí jen chtít najít ;)
* Všechny rady jsou čistě jen mé názory, neříkám, že není více věcí poutajících se k tomuto tématu. Navíc neříkám, že mé rady jsou vytesané do kamene, spousta věcí se určitě dá dělat i jiným způsobem, než radím. Navíc ke všemu potřebujete bohužel i trošku toho štěstí. *
Stříhání je součást post-produkce, tedy toho po točení. Začíná tím, že video vezmete, nahrajete do počítače a následně do vámi zvoleného editačního programu, kde ho sestříháte. Pohoda, že?
Jak stříhat vám asi nikdo neporadí, na to přesný návod neexistuje. Ale zas dám dohromady pár obecných rad, které vám snad pomůžou. Ještě před tím se ale dotknu tématu programů. Já používám VideoPad (zadarmo) a Adobe After Effects (placený). Někdy používám oba dva na jedno video, jindy jen jeden, ale většinou je to VideoPad. Je velmi jednoduchý a určitě na něj najdete spoustu tutorialů. Na oba dva. Nicméně VP vás velmi zajímá a vůbec proces toho, jak přesně já videa dělám, takže tomu věnuju asi další článek, kde to ve zkratce shrnu.
Zpět ale k obecným pravidlům, bez kterých se to zkrátka nedá. :)
Délka bude logicky u každého videa jiná. Povídací může mít klidně od deseti minut do dvaceti pěti, tutorial od čtyř minut po deset, to jsou většinou halloweenské tutorialy a tutorialy, kde líčím celý obličej. Ale video si pusťte několikrát, ať víte, zda tam někde nemáte chybu nebo se třeba neopakujete.
I svět filmů se mění. Jsme zvyklí na rychlejší střihy, střihy do hudby a tak podobně. Dlouhé záběry mohou působit nudně. Kdyby v tutorialu byl celý proces ztrácení, usnuli byste, takže radši volím kratší záběry, jak proces postupuje – stále jsou názorné, ale už ne nudné.
Pokud ukazujete, jak něco děláte, tak to musíte ale ukázat. A to je věc, kterou spousta youtuberů po celém světě nerespektuje. Věc, která mě dohání k šílenství. Pokud vezmete stíny a štětec a řeknete: „Tak a teď stíny ABC dám na víčko pomocí štětce 123.“, střih a vy to tam už máte, k ničemu to moc není. Lidé chtějí vidět, co děláte! Tohle jim můžete klidně i napsat do článku a nemusíte to točit! ;)
Na druhou stranu, pokud ukazujete, jak si natočit vlasy, ukažte to na jednom prameni, na druhém a pak pár dalších zrychlete. Není potřeba v jednom videu ukazovat jeden proces dvacetkrát!
Úvod se lehce vztahuje i k točení, nicméně je důležitý. Vždycky diváky přivítejte a řekněte jim, na co koukají / budou koukat. Videa sice mají titulek, ale dají se z Youtube vyndat jinam, kde nadpis není podmínkou. Navíc je to slušnost ;)
Zase se ale vyvarujte výčtu celého videa. Je hloupost před líčícím videem mít dvouminutový proslov typu: „Budeme používat to a to a budeme to nanášet sem a sem, ono to dělá super efekt. Pak taky použijeme tohle, což přijde sem…“, vždyť to divák co nevidět uvidí :) Stačí jen přivítání a rychlý popis líčení.
A nezapomeňte, úplně stejně slušné je se rozloučit ;)
Spousta lidí si myslí, že video sestříhá, uloží a hotovo. Ale to se šeredně zmýlili. Video se musí vyredendrovat. Tedy udělat z něj znovu video. Teď totiž máte jen projekt, který ví, kde má jaké video uříznout, aby z něj byl vámi požadovaný film. Ale také ho musíte jako film uložit. Tedy s koncovkou „.avi“ či třeba „.wmv“, „.mov“ a podobně. Žádné „.vpj“ – to jsou koncovky projektů, toho, jak jste film uvařili, ne filmů jako takových, není to zkrátka rovnou naservírováno na talíři. Redndrování trvá dlouho. Některé velké soubory mi trvají i déle jak noc. Tutorial je otázkou ale třeba dvou, tří hodin. Povídací videa jsou záležitosti nocí.
Ujistěte se, že máte vše správně nastavené, že soubor se vám ukládá do složky, kam chcete, pod jménem, jaké chcete, s vámi požadovanou koncovkou a ve vámi požadované kvalitě. Osobně doporučuji tu největší ;) Renderování není nic těžkého, celé je to jen o nastavení, které například ve VideoPadu není vůbec těžké.
A tím v podstatě post-produkce obyčejného povídacího videa končí. U tutorialu je to složitější, ale tomu se budeme věnovat v dalším článku. Zkrátka myslete na to, že pracujete s filmem a ne fotkou. Hodně věcí vám to ulehčí. ;) Ze začátku nad tím strávíte hodiny a hodiny, jejichž výsledkem bude šílené video, které nemá společného nic s tím, co jste si vysnili. Ale bez toho to zkrátka nejde. Ani Řím nepostavili za den, tak si nad to prostě sedněte a učte se ;)
* Všechny rady jsou čistě jen mé názory, neříkám, že není více věcí poutajících se k tomuto tématu. Navíc neříkám, že mé rady jsou vytesané do kamene, spousta věcí se určitě dá dělat i jiným způsobem, než radím. Navíc ke všemu potřebujete bohužel i trošku toho štěstí. *
Točení je většinou ta nejzábavnější část, i když u některých tutorialů je to stříhání, protože tam video ožívá a už to není změť divných dlouhých na sebe nenavazujících záběrů. Je to v podstatě hračka. Záleží, co točíte, jinak bude vypadat natáčení tutorialu, jinak návodu jak uvařit pečenou kachnu a jinak video „Co mám v kabelce“, ale to dá rozum.
Na video platí, světe div se, stejná pravidla jako pro fotky – mít vše zaostřené, v záběru, správně daleko a tak dále a tak dále. Nicméně mám pár dalších rad, které se vám při natáčení určitě budou hodit.
Nemyslím tím scénář slovo od slova, ale jen tak malou osnovu. Ta vám pomůže s nervozitou, které se zprvu nevyhnete. Za to se vyhnete zbytečnému „ééh“, které ale člověku vždycky ulítne. Nejste hlasatelé zpráv, ale i tak je fajn na to myslet. Navíc tak předejdete zmatečnosti videa skákání od jednoho k druhému.
Nic vás tak totiž nebude rušit a vy budete pak méně nervózní.
Zavřete okna, vypněte myčku, pračku, klidně i hučící počítač. Zvlášť třeba televizi – krom porušení autorských práv docílíte prakticky toho, že video bude nekoukatelné.
Flipscreen hodně svádí k tomu, abyste koukali do něj. Jasně, je dobré kontrolovat, zda jste v záběru, ale nejde to furt. Obecně je příjemnější koukat tam na sebe a povídat si se sebou než civět do díry v objektivu, ale dá se to vycvičit a video pak vypadá určitě lépe.
Řekněme, že dopovídáte o nějakém produktu a pokládáte ho na zem, načež má být střih. Při stříhání zjistíte, že v momentě pokládání věci na zem ještě stále mluvíte a ani o tom nevíte. Tohle je asi nejhorší věc na odnaučení. Ale snažte se na to myslet a chvilku pak ještě zírejte do kamery, stačí dvě sekundy, pak až začněte „dělat něco dalšího“.
Každý je máme a každému z nás se jednou za čas obmění. Favorité upadnou do zapomnění a nahradí je nová slova typu: „Nicméně“, „vlastně“, „prostě“ a takhle by se dalo pokračovat do nekonečna. Každý je máme a každý je používáme. Znovu myslete na to, že nejste v hlavním národním vysílání, jste lidé. Své favority si vystopujte a zkuste je při natáčení eliminovat. Ale z mostu kvůli nim rozhodně neskákejte. Většinou je to jen věc pro rýpaly, aby měli zábavu :)
Ani nevíte, jak moc vám to zkrátí čas točení. A věřte mi, že v momentě, kdy se uvelebíte před kamerou, už se vám nikam chtít chodit nebude.
Mělo by vám jít o kvalitu a nejhorší pocit je, zjistit chybu při stříhání a následně vyhodit celé video. Rovnou při točení radši záběr přetočte a pak si můžete vybrat, který je lepší.
Když to nejde, tak to nelámejte přes koleno. Ne každý den musíte mít náladu. Má to být zábava, ne mučení. Některá videa natočím a pak stejně smažu, protože to nebylo zkrátka ono. Lámat přes koleno se váš osobní výstup zkrátka nedá.
Představte si, jak to vykládáte své nejlepší kamarádce u kávy. Mně lidé často vyčítají, že dělám ksichty a máchám rukama. Kdybyste mě ale zastihli s kamarádkou v kavárně, budu máchat rukama a dělat hloupé obličeje s doprovodným „Pff“ či „Brekeke“ úplně stejně. Prostě se vyprdněte na okolí a mluvte ;) Případné stylizování do někoho jiného vám stejně nevydrží věčně, to mi věřte. Navíc to lidé poznají.
Určitě by se našla ještě spousta dalších rad, ale tohle by pro začátek mělo stačit. Do točení se dostanete, ale je to otázka času, ale nečekejte, že to bude hned. Já točila půl roku do šuplíku a stejně, když se podívám na svá první videa online, musím se smát. A to zdaleka nejsem u konce své zdokonalovací cesty. Ta nekončí nikdy. Jen je potřeba po ní kráčet směrem vpřed!
* Všechny rady jsou čistě jen mé názory, neříkám, že není více věcí poutajících se k tomuto tématu. Navíc neříkám, že mé rady jsou vytesané do kamene, spousta věcí se určitě dá dělat i jiným způsobem, než radím. Navíc ke všemu potřebujete bohužel i trošku toho štěstí. *
Pokud se rozhodnete pro natáčení videí, počítejte s tunou práce. Asi tak stokrát více než s psaním a focením. Obojí je totiž k natáčení tak nějak trošku potřeba. Jde vám o celistvý výstup, tudíž doprovodná fota s troškou úvodního textu jsou nezbytné.
Logicky k natáčení potřebujete něco, na co budete točit. Dneska umí točit kde co, ale pokud to s natáčením myslíte vážně, sáhněte minimálně po foťáku. Mobil či webkamera vám takovou službu neudělá. Logicky si nekupujte hned nějaké super natáčecí dělo. Vyzkoušejte, co doma máte. Pak postupně zjistíte své preference, díky kterým bude váš výběr při nákupu jednodušší.
Ze zkušenosti mohu říct, že to, co dobře fotí, nemusí dobře točit. Chce to zkoušet. Už jsem říkala, že já mám foťák, který nám doma „zbyl“ a náhodou je naprosto skvělý jak na natáčení, tak na focení. Takže vám moc s výběrem neporadím. Ale o tom už jsem mluvila zde.
Co se nastavení foťáku týče, tam asi také nebudu dobrý rádce. Nic jsem nenastavovala, jak to bylo, tak to fungovalo a tak to je. Nemám žádné problémy při importu videa do počítače ani pak při stříhání. Pro laika doporučuju se v tom moc neňoupat a pokud chcete vědět víc, googlete a jsem si jistá, že se dozvíte víc.
Foťák je taková jasná proprieta, ale světlo už asi méně. Ale věřte mi, že bez něj se točit nedá, nebo spíš takhle – dá, ale nikdo na to nebude koukat, protože video bude zkrátka na prd. Máte dvě možnosti buď přírodní anebo umělé.
S umělými světly to není tak lehké jak se zdá. Ideálně potřebujete čtyři – dvě namířené z každé strany na sebe a dvě úplně stejně na pozadí, aby nebylo šedivé. Zvládnout se to dá samozřejmě i s jedním, ale už je to hodně o nastavování a nikdy nedosáhnete perfektního výsledku. Lampy to chce profi, ale tam není výběr jednoduchý. Zkoušela jsem už asi dvoje různé lampy a není to stále ono. Jsem zastánce světla bílého či až modrého. Nic podobného žlutým lampičkám. To je také důvod proč většina světel, které máte doma, nejsou vhodná. Mají vyhánět tmu, ne imitovat denní světlo. Jejich efekt je většinou žlutý a pro kameru i nedostačující. Kamera potřebuje hodně světla.
Já jsem stále zastánce přirozeného světla, i když je s ním ve finále daleko těžší práce. Nikdy není stejné, mění se během dne, ale umí se změnit i během půlhodinového natáčení, což je pak k breku. Navíc si musíte určit, kdy budete točit. V létě točím dopoledne, na podzim a v zimě kolem poledne a na jaře klíďo až odpoledne. Ale to je dáno také tím, jak mi do pokoje svítí sluníčko. Takže pro ty, kteří hodlají točit na jižní stranu, může být tohle malá rada. Další problém je ten, že když vám začne pršet, můžete celé video rovnou vyhodit. Stejně jako když se najednou rozparádí sluníčko a šajní o sto šest. Nejlepšími regulátory světla jsou žaluzie. Žádné záclony a závěsy, prostě žaluzie. Nastavíte s nimi ideální dávku světla pro každý záběr. Takže i to může být faktor, díky kterému zvolíte místo vašeho točení.
Ještě jedna poznámka ke světlům – snažte se vždy o světlo přímé! Ne boční. Vytváří zvláštní stíny, tudíž je lépe sedět před oknem, než vedle něj.
I tady si můžete navymýšlet a pořídit si mikrofon, který je znovu, asi tou nejlepší volbou. Ale to už je asi vyšší dívčí a dá se si vystačit i bez něj. Klidně stačí váš foťák. Takže pamatujte, že i zvuk u něj musíte zkontrolovat a rozhodně na něj myslet pak při případné koupi nového zařízení.
Je hloupé, když je za vámi kuchyň, kde zrovna vaše maminka připravuje pečené kuře. Ideální je nějaké pěkné zákoutí, ale ruku na srdce, kdo z nás má doma nevyužité místo, které může proměnit ve stylový ateliér? A to celé ještě s dokonalým osvětlením. Bohatě postačí postel, gauč či obyčejná zeď.
Říká se, že by se pozadí nemělo moc měnit, protože lidé si zvyknou, vybudují si k němu vztah a nové pozadí v dalším videu je může rušit, věnují mu více pozornosti než normálně a nevnímají základní sdělení videa. Tudíž doporučuji nanečisto zkoušet, zkoušet, zkoušet a až najdete to perfektní, zůstaňte u něj :)
Například u tutorialů je nejlepší jednoduché pozadí, které absolutně neruší. Tedy jednobarevné. Žádné potisky či obrázky, ty znovu odvádí pozornost. Upřímně bych se jim vyvarovala i při normálním natáčení. Klidně vám postačí nějaká látka, já používala dlouhou dobu polystyrenové desky, které jsem barvila, posypávala třpytkami a obalovala balicím papírem. Momentálně mám vysloveně věšák na pozadí. Holt chce si to umět poradit ;)
Nejprve vám bude stačit komín knížek či případně hrnců, ale věřte mi, že stativ bude později nutnost. Vždy je totiž lepší mít foťák na sebe namířen lehce svrchu a toho s knihami nedocílíte. Navíc to pak usnadňuje dobu přípravy, a to se vždycky hodí.
To je tak nějak v kostce shrnutá základní výbava k točení. Tím však nekončíme, je nutná i výbava pro postprodukci, programy ke stříhání videí a tak dále. K té se ale ještě dostaneme. Krom programů potřebujete i dobrý počítač, pokud to s točením myslíte vážně. Nicméně úplně všechno a hned do začátků nepotřebujete (krom kamery, že?). Ale je zkrátka dobré na to výhledově myslet. Točení s sebou nese spoustu radostí, ale i starostí.
* Všechny rady jsou čistě jen mé názory, neříkám, že není více věcí poutajících se k tomuto tématu. Navíc neříkám, že mé rady jsou vytesané do kamene, spousta věcí se určitě dá dělat i jiným způsobem, než radím. Navíc ke všemu potřebujete bohužel i trošku toho štěstí. *
