Jak formovat články po vizuální stránce … Aneb počty s blogem!

Článek by se měl nejen dobře číst, ale měl by i nějak vypadat, což samozřejmě napomůže i dobrému čtení. Vezměte si, že napíšete sakra dobrý text, ale nikdo ho nebude chtít číst, protože nevypadá lákavě nebo ho dokonce ani nepřečte! Je to stejné jako s jídlem – kdo by chtěl ochutnat hnědou kejdu plovoucí v zelené omáčce? Hmm… To nezní moc lákavě, co? A přitom věřte, že to je úžasná čokoládová zmrzlina s pistáciovou redukcí, což už je věc, kterou bych s chutí ochutnala.

Vizuální stránka je tedy extrémně důležitá. Mrkneme se teda pár obecných pravidel, které se na internetu dodržují. Většinou jsou to sice profláknuté rady, ale za to jsou ozkoušené a fungují. Tak jdeme na ně!

UNIFROMA

První je, že všechny články by měly vypadat stejně. Zní to možná logicky, ale divili byste se, kolik blogů má jeden článek psaný modrou, druhý fialovou a další růžovou. Věřte mi, není to nejlepší cesta, jak mít učesaný blog, který se hezky čte. Říkala jsem to už milionkrát, ale čtenáři musí vědět, co mají čekat, a to se týká i vizuální stránky postů.

ZAROVNÁNÍ

Dál je dobré zarovnávat text do bloku. To znamená, že všechny řádky končí na obou stranách pole pro text stejně. Zarovnání doleva je většinou klasické přednastavené zarovnání, ale věřte mi, že to kliknutí navíc na ikonku „do bloku“, stojí za to. Text se lépe čte, vypadá čistěji, upraveněji, propracovaněji. Oku se dobře rozeznává, kde končí pole pro text, kde je pole pro menu a tak podobně.

VELIKOST

Co se písma týče – musí být dostatečně velké! Pamatuji si, že jednu dobu frčelo psát blog šestkou, což bylo prakticky k nepřečtení. Minimalistický vzhled blogu se nevylučuje nebo spíš nesmí vylučovat s velikostí písma. Je to poměrně logická úvaha – pokud píšete blechama, nikdo to nepřečte, tudíž to ani nemusíte psát, že? Obecně se používá jedenáctka, ale dá se i jít i o číslo výš či níž.

BARVA

Ne nadarmo se říká, že je něco napsané černé na bílém. To je totiž nejideálnější kombinace barev, která se čte. Dokonce ani opačná variace není pro oko tak pohodlná. Snažte se jí tedy blížit. Světle modrý text na střední šedé nebude to pravé ořechové. Snažte se tedy držet světlejších pozadí, které budete párovat s odstíny tmavě šedé. Tu samozřejmě můžete dotónovat do vaší hlavní barvy. Třeba já bych mohla používat tmavě šedivou, která jde lehce do růžové. Ale určitě ne růžovou, to by nikdo nepřečetl. A ani nemluvím o tom, jak by to pak asi vypadalo. :D Zkrátka nesmíte na text „brejlit“, musí na vás jasně vyskočit z pozadí. ;)

FONT

Font je jedno z nejdiskutovanějších témat na internetu. Font je v podstatě styl písma, to, jak písmo vypadá. Primárně se dělí na patkové a bezpatkové. Patkové má takové ocásky, které nutí oko držet se řádku, nepřeskakovat z linky na linku, tedy dobře se čte. Užívá se proto v delších textech, seminárních pracích a především v tištěné formě. Typickým příkladem je Times New Roman. Bezpatkové písmo logicky ocásky nemá, je skoro by se dalo říci až modernější, možná i méně formální. Užívá se v kratších textech, kdy nehrozí, že by se člověk v množství písmen ztrácel. Spíše se používá pro prezentace, nadpisy, sloupky v novinách a podobně. Profláklými zástupci budou Arial, Verdana a Tahoma. Co zvolíte, je na vás. Nikdo vám nemůže říct, že to je špatně. Dnes už nějaká extra striktní pravidla nejsou, zkuste, co více sedí vám, vašemu blogu, co lépe vypadá, ale s ohledem na dobrou čtivost.

Myslete také na to, že ne každý má váš font v počítači. Užívejte proto běžné fonty. Font typu Hezký-písmo-který-jsem-teď-někde-stáhla se nemusí zobrazovat všem. Proto je dobré zůstat u klasiky. Nezoufejte, dneska je na výběr spousta fontů, já pamatuju dobu, kdy se můj oblíbený Trebuchet MS nezobrazoval skoro nikde a dnes ho také lze řadit do klasiky.

ZVÝRAZŇOVÁNÍ

Další radou je: ztučňujte, ale nepodtrhávejte. Zní to divně, ale podtrhávání je přežitek. Není to formální cesta jak zvýraznit text. Určitě ne v seminárních pracích, ale ani na internetu. To, že každý Word a jemu podobné programy tuhle možnost nabízejí, neznamená, že to je správná cesta.

USPOŘÁDÁNÍ

Dodržujte napříč příspěvky to, kam dáváte fotky. Někdo dává fotky na začátek, jiný na konec, někdo jednu na začátek jako upoutávku a zbytek na konec či v průběhu textu. Je to na vás. Já osobně mám ráda alespoň jednu fotku na začátku článku, protože vím, o čem se mluví. Pokud popisujete barvu rtěnky, ke které se člověk dostane až po 2 minutách čtení, nic z toho pravděpodobně mít nebude. A jezdit po článku nahoru a dolů, aby si lépe vybavil odstín, o kterém mluvíte, je hloupost. Já dávám fotky pak v průběhu textu většinou a snažím se to organizovat tak, aby se text k fotografii do jisté míry lehce vázal. Vždy je lepší text podpořit ještě fotografií. To ale víme všichni. Navíc fotky často text lépe rozdělí a článek je čtivější a má větší spád.

Zní to možná trošku jako buzerace, ale věřte, že článek, který se dobře čte, je vždy lepší než ten, ze kterého člověka bolí oči. Je to další malý krůček, taková formalitka, k tomu mít úspěšný blog. Uznejte – blog, který se dobře čte – to je základ, ne?

* Všechny rady jsou čistě jen mé názory, neříkám, že není více věcí poutajících se k tomuto tématu. Navíc neříkám, že mé rady jsou vytesané do kamene, spousta věcí se určitě dá dělat i jiným způsobem, než radím. Navíc ke všemu potřebujete bohužel i trošku toho štěstí. *

Předchozí díly:

1. díl: Blogovat či neblogovat?

2. díl: Když se zakládá blog

3. díl: Jak psát blog?

Následující díly: 

5. díl: Fotografování

6. díl: Úprava fotek

7. díl: Videa a výbava k nim nutná

8. díl: Videa a jejich samotné točení

9. díl: Videa a jejich střih

10. díl: Jak se vaří tutorial

+ článek o tom, jak se poprat s kritikou a negativními ohlasy