Dekorativka v Lidlu mě zpočátku moc nebrala. Ale pak jsem prošla kolem stínů a ozvala se ve mně nemoc, o které už jsem slyšela mluvit Káju, nejhorší nemoc ze všech! Není na ni žádný lék a ani doktoři si s ní neví rady. Blogeritida!
Tahle – a nebojím se to říct na plno – svině mě donutila si koupit dva stíny, které absolutně nepotřebuji, dva stíny, o jejichž kvalitě jsem pochybovala a tak nějak jsem dopředu tušila, že je použiju jednou, dvakrát a půjdou dál. No, uznejte, copak je tohle rozumné? A teď si k tomu připočítejte, že ze zvědavosti jsem koupila třetí stín a navezla mámu do čtvrtého. Takže máme doma celou sbírku. To jsme ale rodinka, co?
Já bych do té fialové ani nešla, protože fialových mám doma asi dvacet, a to podle mě vůbec nepřeháním, ale když ono to bylo s tou tyrkysovou a limetkovou nerozhodně. Ostatně, to se můžete podívat zde. Takže proto budu testovat fialovou a snad i tu světle růžovou, kterou má máma. Ehm, nedovolím si nerýpnout, ta má těchto odstínů asi dvakrát více než já fialových. A to znovu nepřeháním. :D Napsala bych něco o tom, jak jsme bláznivá rodina, ale to bych se opakovala…
Ale na druhou stranu jsem díky těmto stínům propadla tyrkysovým, petrolejovým, smaragdovým a zeleným s modrými odlesky. Takže jim tolik zazlívat nemůžu. Díky nim jsem se odhodlala do barev, které ven běžně nenosím. Už jsem se naučila několikrát týdně venčit fialovou, protože mi poměrně sluší a vytahuje zelenou z mých očí. Ale tyrkysové jsem nosila většinou jen s velkou záminkou tyrkysového doplňku / oblečení či tak něčeho. Díky těmhle dvěma – omluvte znovu ten výraz – sviním, jsem jim propadla a už si je nemusím omlouvat!
Read More →