Růžové zlato všude, kam se podíváš. A to není záležitost jen posledních měsíců, ale spíše posledních let. Je pravda, že od té doby, co jsem pořídila své první „rose gold“ kousky, jsem zkrátka podlehla a obdivuju tuhle tajemnou ani ne růžovou ani ne zlatou barvu a nemůžu s tím přestat. Hodně mě ale bavilo kombinovat teplé zlato se studeným stříbrem. Až nějak jsem našla odvahu přenést tohle dílo na oči. Trošku mi to připomíná západ slunce, trošku dohořívající ohniště… Ale to je vlastně úplně jedno, protože tuhle kombinaci naprosto miluju. Co vy, taky láska na první pohled?
Obvyklá dávka produktů, které mi sedly nebo naopak nesedly. Dřív byly díly, kde nebyly skoro žádné přešlapy a poslední dobou se to tu jimi jenom hemží. Asi nemám šťastnou ruku anebo mám moc přehnaná očekávání. Každopádně já doufám, že si dubnový díl užijete, a dejte mi vědět váš svatý grál, který mažete v létě na tělo! ;)
Každý by asi uměl svůj život nakreslit za minutu stejně tak jako za hodinu či den. Je jasné, že můj život měl spoustu dalších jiných mezníků, ale já to pojala spíš způsobem, co si vybavím jako první v určitých stádiích mého života. Většinou jsou to ty malé hloupoučké historky, které očividně asi ani tolik významu ve vašem životě celkově nemají, ale záhadným způsobem ho utváří takový jaký je.
Obecně si na svůj život nemůžu stěžovat. Nikdy jsem nebyla obětí šikany, alespoň ne nějaké větší, nestěhovala jsem se za svůj život mockrát, abych musela měnit školy a tak i kamarády. Já holt jen déle dojížděla přes půl Prahy :D Kamarádů jsem měla taky dost a vždy jsem okolo sebe měla lidi, kteří mě podporovali a brali mě takovou jaká jsem. Což je asi to nejvíc, za co jsem ve svém životě vděčná.
Neznamená to, že můj život neměl žádné chvíle, kdy se člověk ptá, proč zrovna on a jaký to má smysl. Takové životy asi neexistují. Ale většinou to byly věci, které na daný věk byly úplně normální – typu naši mi zakázali, on mě nemá rád, nechápu, proč bych se měla tohle učit, ona mě pomlouvá a tak dále… Větší nezdary mého života si asi nechám pro sebe :)
Video je opravdu dělané poměrně spontánně, takže tam najdete i několik přeřeků. Chápu, že většině z vás to asi bude jedno, ale mně tam trápí hlavně jeden a to, že derby je, když hraje Sparta nebo Slávie. Mělo tam být „a“. Tedy hrají spolu. Jinak bychom měli derby každé kolo ligy, že? :D Pro ještě větší rýpálky, vím, že to nemusí být jen tyhle dva týmy, může to být zápas třeba Bohemek či i Liberce s Jabloncem a tak dále a tak dále :) To jen pro pořádek. Kvůli jednomu „a“ mi přišlo vrcholně zbytečné video přetáčet.
To by tedy bylo doplnění k videu. Závěrem řeknu snad jen to, že jsem stále fascinovaná, jak se dá 22 let shrnout do 10 minut. Nepřijde vám to šílené?
Dubnové Nákupy a Novinky jsou pořádně vypasené, ale myslím, že to přežijete. Aspoň víte, že se můžete těšit na spoustu nových věcí na GetTheLouk. Za většinu nákupů vážně nemůžu a vlastně spousta z nich jsou dárky, co si budeme povídat, že jo? :D Doufám, že příští měsíc to sfouknu za 10 minut a bude vymalováno, co vy na to? :)
Khaki je dosti opomíjená barva, jak v módě, tak i v líčení. Zelenou jakoby nikdo neměl rád. Není to populární růžová či snad i modrá. Tohle je takové temnější pojetí zelené, ale uznejte, že se zlatou tvoří dokonalý pár. Nyní můžete políbit nevěstu! Já symbolicky líbám předsevzetí, že zelenou budu nosit častěji. Na očích, rtech i v oblečení.
A pokud na zelenou nejste, tak doufám, že aspoň trik se štítama vám k něčemu byl. Já totiž často přeličuju jen oči. Odlíčím a zase nalíčím k jinému outfitu či příležitosti. A díky těmhle nevzhledně vypadajícím plácačkám na tvářích může líčit rychle, neohrabaně a bez starostí. Geniální, ne?
Často se mě ptáte, jak to všechno dělám. Tak snad vám tohle dá náhled do mého světa nestíhání. Vím, že se může zdát zbytečné používat tolik papírů a bločků a všeho a že používat to zabere víc času než to rovnou udělat. Ale já jsem prokrastinátor všech prokrastinátorů. Co jde odložit, odložím, a co nejde, to odložím ještě dál.
Navíc mám problém si pamatovat drobnosti typu: „Chtěla jsem dneska vyprat“, „Vynést koš až půjdu ven!“, „Vzít mámě, až pojedu k našim, ty lesky na rty.“ anebo „Napsat email tomu a tomu, aby to zařídil!“ – tohle je moje metla! Obyčejné denní činnosti se mi vytrácí z hlavy jak nic. Můj mozek si asi usmyslel, že tady kamarádi nebudeme. Proto tolik papírků – jinak ani nevím, že jsem to měla udělat.
Pár kousků jsem na sebe vymyslela, tak snad vám k něčemu budou. :) A určitě řekněte, co na sebe vymýšlíte vy? Ať se všichni nějak hromadně donutíme k práci :D