GetTheLouk - kosmetický nadšenec a beauty kanál, který 2x týdně přináší nové recenze kosmetiky a líčící tutorialy.
V létě v líčení hodně podvádím, zakrývám velkou část obličeje brýlemi. A když se nalíčím, tak to stojí většinou na rtěnce. V létě se nebojím skoro žádným odstínů a páruju je s hloupostmi, jako jsou nehty, lodičky nebo náramek. Zářivé rty a bronzer budou v módě vždycky, takže tohle je perfektní nadčasové líčení. Ideální pro každou příležitost. Stačí jen rty obtáhnout něčím zářivějším a jste ready na párty, no ne?
Malé shrnutí vašich odpovědí na mé soutěžní otázky. Vážně je to pro mě strašně důležitý ukazatel, o váš feedback mám vždycky zájem, i když ve videu vysvětluju, proč některá videa točit nehodlám, neznamená to, že bych pohrdala vašimi nápady. Musíte zas chápat, že i já mám nějaké soukromí, které si chci chránit a kus života mimo Youtube mi musí zbýt. Ale rozhodně to není tak, že bych nápady hodila rovnou do kouta, vůbec. Doufám, že je vidět, že jsem si z vašich nápadů a rad vzala spoustu k srdci a určitě z nich většinu použiju. Seznam, který ve videu ukazuji je hodně tučný a v podstatě mám vystaráno s nápady na videa do konce letošního roku :D Což je pecka a i za to vám strašně moc děkuju!
Gratuluji vítězi, ostatním děkuji za účast a snad brzy vám budu moct držet palce v nové soutěži ;) Ještě jednou děkuju moc a budu se těšit u dalších videí ;)
Stříhání je součást post-produkce, tedy toho po točení. Začíná tím, že video vezmete, nahrajete do počítače a následně do vámi zvoleného editačního programu, kde ho sestříháte. Pohoda, že?
Jak stříhat vám asi nikdo neporadí, na to přesný návod neexistuje. Ale zas dám dohromady pár obecných rad, které vám snad pomůžou. Ještě před tím se ale dotknu tématu programů. Já používám VideoPad (zadarmo) a Adobe After Effects (placený). Někdy používám oba dva na jedno video, jindy jen jeden, ale většinou je to VideoPad. Je velmi jednoduchý a určitě na něj najdete spoustu tutorialů. Na oba dva. Nicméně VP vás velmi zajímá a vůbec proces toho, jak přesně já videa dělám, takže tomu věnuju asi další článek, kde to ve zkratce shrnu.
Zpět ale k obecným pravidlům, bez kterých se to zkrátka nedá. :)
Délka bude logicky u každého videa jiná. Povídací může mít klidně od deseti minut do dvaceti pěti, tutorial od čtyř minut po deset, to jsou většinou halloweenské tutorialy a tutorialy, kde líčím celý obličej. Ale video si pusťte několikrát, ať víte, zda tam někde nemáte chybu nebo se třeba neopakujete.
I svět filmů se mění. Jsme zvyklí na rychlejší střihy, střihy do hudby a tak podobně. Dlouhé záběry mohou působit nudně. Kdyby v tutorialu byl celý proces ztrácení, usnuli byste, takže radši volím kratší záběry, jak proces postupuje – stále jsou názorné, ale už ne nudné.
Pokud ukazujete, jak něco děláte, tak to musíte ale ukázat. A to je věc, kterou spousta youtuberů po celém světě nerespektuje. Věc, která mě dohání k šílenství. Pokud vezmete stíny a štětec a řeknete: „Tak a teď stíny ABC dám na víčko pomocí štětce 123.“, střih a vy to tam už máte, k ničemu to moc není. Lidé chtějí vidět, co děláte! Tohle jim můžete klidně i napsat do článku a nemusíte to točit! ;)
Na druhou stranu, pokud ukazujete, jak si natočit vlasy, ukažte to na jednom prameni, na druhém a pak pár dalších zrychlete. Není potřeba v jednom videu ukazovat jeden proces dvacetkrát!
Úvod se lehce vztahuje i k točení, nicméně je důležitý. Vždycky diváky přivítejte a řekněte jim, na co koukají / budou koukat. Videa sice mají titulek, ale dají se z Youtube vyndat jinam, kde nadpis není podmínkou. Navíc je to slušnost ;)
Zase se ale vyvarujte výčtu celého videa. Je hloupost před líčícím videem mít dvouminutový proslov typu: „Budeme používat to a to a budeme to nanášet sem a sem, ono to dělá super efekt. Pak taky použijeme tohle, což přijde sem…“, vždyť to divák co nevidět uvidí :) Stačí jen přivítání a rychlý popis líčení.
A nezapomeňte, úplně stejně slušné je se rozloučit ;)
Spousta lidí si myslí, že video sestříhá, uloží a hotovo. Ale to se šeredně zmýlili. Video se musí vyredendrovat. Tedy udělat z něj znovu video. Teď totiž máte jen projekt, který ví, kde má jaké video uříznout, aby z něj byl vámi požadovaný film. Ale také ho musíte jako film uložit. Tedy s koncovkou „.avi“ či třeba „.wmv“, „.mov“ a podobně. Žádné „.vpj“ – to jsou koncovky projektů, toho, jak jste film uvařili, ne filmů jako takových, není to zkrátka rovnou naservírováno na talíři. Redndrování trvá dlouho. Některé velké soubory mi trvají i déle jak noc. Tutorial je otázkou ale třeba dvou, tří hodin. Povídací videa jsou záležitosti nocí.
Ujistěte se, že máte vše správně nastavené, že soubor se vám ukládá do složky, kam chcete, pod jménem, jaké chcete, s vámi požadovanou koncovkou a ve vámi požadované kvalitě. Osobně doporučuji tu největší ;) Renderování není nic těžkého, celé je to jen o nastavení, které například ve VideoPadu není vůbec těžké.
A tím v podstatě post-produkce obyčejného povídacího videa končí. U tutorialu je to složitější, ale tomu se budeme věnovat v dalším článku. Zkrátka myslete na to, že pracujete s filmem a ne fotkou. Hodně věcí vám to ulehčí. ;) Ze začátku nad tím strávíte hodiny a hodiny, jejichž výsledkem bude šílené video, které nemá společného nic s tím, co jste si vysnili. Ale bez toho to zkrátka nejde. Ani Řím nepostavili za den, tak si nad to prostě sedněte a učte se ;)
* Všechny rady jsou čistě jen mé názory, neříkám, že není více věcí poutajících se k tomuto tématu. Navíc neříkám, že mé rady jsou vytesané do kamene, spousta věcí se určitě dá dělat i jiným způsobem, než radím. Navíc ke všemu potřebujete bohužel i trošku toho štěstí. *
Za poslední tři měsíce se mi povedlo nashromáždit docela slušnou várku produktů nebo bych spíš měla říct odpadků? A doufám, že na přelomu července a srpna vám ukážu další plnou tašku. RIPky vychází totiž docela pravidelně a nerada bych to pokazila… Hmm, ano další bič nad mou hlavou. Ale to je jedině dobře, nesmím polevit! Ovšem to samé platí i pro vás, nezapomínejte!
Upozorňuji předem, že dnes to budou mít milovníci sladkého hodně těžké. O IF café jsem už slyšela a tak nějak v hlavě plánovala, že se tam musím vydat. Můj mozek má totiž pocit, že mají levandulové makronky, které potřebuji už něco přes rok, a ty fialové potvory se mi vyhýbají obloukem. Ostatně to se stalo i tentokrát, ale o tom později. Na začátek uvedu, že ňoupací komentáře: „A ty si jakó řikalá, že jako nejíš sladký, tak jakó co to jé? Jako lžéš!“, si strčte za klobouk. Kdyby na internetu člověk měl uvádět vše na pravou míru, tak by nic jiného nedělal, takže laskavě zapojte mozek :) Už jsem někde říkala, že sladké jím, je ho nejím hodně a nesním ho hodně najednou, ale občas si dám.
K těm levandulovým potvorám sviním, jinak to už vážně říct nejde :D v IF café neměli makronky pro jistotu ten den vůbec, takže jsem zase ostrouhala. Inu, zaběhnu tam příště, snad se na mě konečně usměje štěstí. Že je tenhle obchod v Belgické jsem nevěděla a zjistila úplnou náhodou. Šly jsme s babičkou na kafe a já auto šoupla na jediné volné místo široko daleko. Přímo před IF café. To musel být osud :D
A protože bohužel nejsem ta nejlepší ratolest na světě, tak jsem včera zpytovala svědomí, že ode mě máma nedostala ke dni matek žádné přání. Původně jsem chtěla koupit kytku, ale nakonec jsem vykoupila půl obchodu a jela večer k našim. Jeden dortík á la Míša řezy, které jsem neměla asi 10 let, jsem sežrala hned doma, když jsem se malovala. Přiznám se, že by mi stačila klidně půlka, ale nakonec jsem ho pokořila.
Líčení dopadlo tak, jak vidíte, easy záležitost, kde je vlastně jen Buzz a Darkside. Přijde mi, že Naked 3 tady moc prostoru nedostala, né že bych to dneska vykompenzovala :D Ale i tak, s ní chci v budoucnu nafotit více looků, ať máte inspiraci, pokud ji máte zrovna doma. Vidíte, že líčení jde provést velmi jednoduše, aniž by to byla těžká nuda, nebo snad ne?
Stoprocentně si pamatujete, článek z února, který měl držet palce českému hokejovému týmu na ZOH. Sice se to moc nepovedlo, ale co. To mě nezadrží od dalších makeupových pokusů s vlasteneckou tématikou. Tohle je trošku více okaté, ale to snad ničemu nevadí, ne?
Možná si pamatujete můj super narychlo dělaný tutorial před dvěma lety. Tenhdy jsem pár hodin před odchodem natočila a uploadla návod, poněkud šibalsky inspirovaný Švédskem, i když přísahám, opravdu to byla těžká náhoda. Letos chci podobným nedorozuměním zabránit. I když, co si budeme povídat, naše národní barvy nejsou zrovna ideální na líčení.
Absolutně neorganizované aranžmá, aneb když se tvoří.
Ale i tak jsem celou tu dobu přemýšlela nad tím, že jsem strašně ráda, že nejsem například Američan, Angličan nebo i Slovák, protože, a teď nechci nikoho urazit, ale kreslit jejich vlajky na něco tak s prominutím dementně tvarovaného jako jsou rty, je vážně fuška! Zlatá česká vlajka. I když sice možná v jednoduchosti je krása, ale ne praktičnost. Červená s bílou měly stále tendence se míchat do růžové, ať byly zapudrovány čímkoli. No co, svět se nezhroutí. Ani když nevyhrajeme letošní MS, ale troufám si tvrdit, že bez držení palců to nepůjde. ;)