Ani byste nevěřili, kolik dotazů mi na tato témata chodí. Opravdu desítky denně. „Prosím, nezmíníš se o mě ve videu?“ „Prosím, hoď odkaz na svůj FB, to ti nic neudělá!“ nebo „Jen by si řekla, že můj blog je, nic víc!“ Dámy a pánové je hned několik důvodů, proč se tohle nikdy nestane.
Ale abyste mě nepochopili špatně, to není, že bych si řekla, ať všichni táhnou kamsi, a s nosem nahoru bych si pod něj mumlala „Jen škemrejte!“. Naopak, je na jednu stranu strašně lichotivé, že někdo vidí vás jako širokou mediální platformu. To je kompliment, alespoň pro můj blog. Navíc nerada lidi odmítám, špatně se mi píše, pardon, moc se omlouvám, ale tuhle spolupráci nepřijmu nebo tohle nevím, s tímhle neporadím a tím pádem i opravdu tě nevysdílím.
Ale představte si situaci, koukáte na Objevy a Přešlapy, kde povídám o nějaké boží řasence: „jo, je fakt suprová, uplně jí miluju, fakt, mám pocit, že už jsem našla svou vysněnou řasenku.. jó a když jsme u toho jděte se mrknout na www.sdilejmeprosim.blogspot.com a pak tu mám korektor, kterej jsem koupila…“ Ehm, co si pomyslíte? „Bože, co to ta kráva dělá?“ „Kolik za to dostala?“
Ano, to je ono! Uvědomte si, že většina nákladů velkých firem tvoří marketing konkrétně reklama! A já bych vám dělala reklamu. Když tohle téma postavíme úplně absurdně, tak já bych si za to měla říct peníze, protože která reklamka vám to udělá zadarmo?
A teď si opravdu představte, že bych se o někom tedy doopravdy zmínila. Promiňte mi odbočku, ale já si vždycky představím následující situaci: „Ahoj, já vás vítám u dalších nákupů a novinek. Šílený, další měsíc a další nákupy, děs, www.sdilejmeprosim.blogspot.com, ale co no jsem posedlá nakupováním, já se přiznám, bez mučení…“ Aneb zmiň se o mě dotažené do absolutního extrému. Ale zpět k tématu. Jendou o někom něco řeknu a těch dalších devět denně, co mi píšou, se budou ohánět tímhle precedentem. Takže skončím s týdenní rubrikou s názvem www.sdílejme.cokoli.cznebocom, kde budu drmolit jen adresy stránek.
To by prostě nešlo. Mě taky nikdo nesdílel. Nikomu jsem nepsala. Pokud mě někdo sdílel, tak to bylo z jeho rozhodnutí, jeho hlavy a jeho dobročinnosti. A já mu za to moc děkuju! Ty lidi, které sdílím já, což je asi jen CCF, Bárb a Adélka, jsou lidé, se kterými spolupracuji, jsou to mí dlouholetí kamarádi, které mám ráda. A pokud dělají se mnou na nějakém focení, tak mi přijde logické, uctivé a slušné uvést jim zde kredity. Za jejich práci. Ne prosbu o sdílení. Je to tedy z mého rozhodnutí, mé hlavy a mé dobročinnosti. Žádná žádost. Vyplň formulář, ona ti udělá reklamu zde nefunguje.
Konečně, existuje malá forma reklamy, kde není tohle tak zcela evidentní a zasluhuje to především iniciativu sdíleného. A tou je žádost o rozhovor, kterých poslední dobou přibývá. Tam je kritériem akorát originální otázka, nic á la „Kdy si začala s blogem?“, protože tuhle otázku jsem zodpověděla alespoň milionkrát. Následně vám napíšu sloh, ten vy zkopírujete na blog a máte článek. Pokud vkládáte fotky, připomenu vám uvést zdroj, neb fotografie podléhají autorským právům. A následně rozhovor sdílím na svém FB. Je to určitě forma reklamy jak pro vás, tak i pro mě. Sice mi ve finále zabere více času než by zabralo zmiňovaní blogů ve videu, protože nasmažit odpovědi na 10 otázek taky zabere nějaký ten čas, ale je to alespoň trošku morálnější forma. Pro mě.
Nesouhlaste, ale já to tak cítím. Vím, že se to může zdát namyšlené, ale blog dá spoustu práce. Je pár obecných tipů, jak vytvořit čtený blog (tuhle větu berte asi v milionech uvozovkách a s rezervou)… Nebo to napíšu jinak, formou odpovědi na otázku: „A jak si dosáhla ty tolika čtenářů/odběratelů?“ Odpověď v kostce zní:
„Piš, přispívej pravidelně, svědomitě, pravdivě a s láskou o tom, co tě baví. Dej tomu tunu času, tvrdé práce a věnuj pozornost každému detailu, lidé pak ocení, že se snažíš zlepšit a někam se posouváš a rádi tenhle proces budou s tebou sledovat. Nikdo není od začátku dokonalý. Buď upřímná a svá, to lidi zajímá a baví. O ničem jiném to není. Není to o počtu odběratelů a návštěvnosti. Stojí to hlavně na věcech vypsaných o řádek výš, zbytek už je jen hloupá statistika, která zahřeje u srdce, ale nestaví se na ní. Blog není o produktech zadarmo, počtu komentářů a liků na facebooku. Je to práce, která tě baví. A proto ji děláš.“
Vím, klišé jako blázen, ale víte co? Je to krutá pravda. Pak k tomu připočítáte trošku věcí á la zarovnané články do bloku, bezpatkové písmo, dobré barvy písma, pozadí, blogu, zajímavé logo, bla bla bla a víc už udělat nemůžete :) Neříkám, že mi like na FB nezvedne náladu, naopak, je velmi milé vidět, že blog roste a že se líbí. Ale je to proto, že lidi zajímá, co dělám, baví je se radovat z kosmetiky, jako to baví mě, ne proto, že mě někdo sdílel. Já si to vydřela sama! A jsem na sebe pyšná! :)
Skoro až nedbalé hnědé kouřovky jsou roky oblíbeným lookem spousty celebrit. Ale nejvíc si v nich vybavím Mary Kate a Ashley Olsen, kterým, podle mého názoru, neskutečně sluší. Ať Olsenky máte rádi nebo ne, tohle je určitě super líčení jak pro každodenní práci, tak i do klubu, díky té tmavé kolem očí. Navíc se ideálně hodí pro lidi s přepadlými víčky.
