GetTheLouk - kosmetický nadšenec a beauty kanál, který 2x týdně přináší nové recenze kosmetiky a líčící tutorialy.
Tři týdny v Číně – tomu nelze říct ne! Poznání jakékoli nové země a kultury je pro mě vždycky slast. Takže si asi umíte představit jak jsem si náš výlet Peking – Xian – Shanghai – Hong Kong – Peking užila!? ;)
Týden v New Yorku nejen, že zněl jako sen, ale byl snem! Děkuju moc, českému Youtubu, že mě pozvali se podívat i do newyorského Youtube Spacu, kde mají youtubeři možnost natáčet. Jsou to absolutně neskutečné prostory a jsem ráda, že jsem vás mohla aspoň nějak vzít s sebou!
Nicméně omlouvám se, pokud je kamera někde rozklepaná, ale vlogy jsou takové ukousnutí vašeho času, vašeho soukromí a vašich zážitků, točím všechno sama, bez pomoci, z ruky, za pochodu – to doufám leccos objasní.
Týden v New Yorku nejen, že zněl jako sen, ale byl snem! Ten týden jsme si s holkama absolutně užily a doufám, že skrze tenhle rychlý sestřih si ho užijete s náma! ;)
Nicméně omlouvám se, pokud je kamera někde rozklepaná, ale vlogy jsou takové ukousnutí vašeho času, vašeho soukromí a vašich zážitků, točím všechno sama, bez pomoci, z ruky, za pochodu – to doufám leccos objasní.
Počasí si poslední dobou ze mě střílí. Když jsme s Ádou odjeli na Cres s tím, že si užijem pár super dní dovolené ve dvou, čekali jsme moře, sluníčko, lodě a celodenní kartáčování holubů po kavárnách. Něco jak to vystihuje ta první fotka. Ale to se nám povedlo pouze první den a pak asi dva dny po tom. Zbytek týdne propršelo.
Ne, že by mi to extra vadilo. Nemusím se škvařit celý den na pláži, abych chytla bronz, ale člověk pak nemůže skoro nic. Nikam jít, nikam jet, nikam plout. Jeden den jsme to zkusili tedy zpátky na pevninu. Na Cres-Lošinj jezdím něco kolem sedmi let a mám ho proježděný a prochozený křížem krážem a obeplutý celý tam a zpět i s okolím aspoň milionkrát. A stejně mě baví. Ale tentokrát jsme potřebovali fakt vypadnout. Padla volba na Opatiji.
Nevím proč, ale připomněla mi Monako a něčím se mi strašně líbila, i přes ty hnusné stany nabízející fakové kabelky, ručníky s barevnými postisky a popelníky s ozdobně psaným „Opatija“. Na jednu stranu je strašně bizarní vybetonovaná pláž v centru města, ale v dešti to působilo skvěle. Nikde lidi, prostě jen takové malé zátiší. Všude hotely, obchody, restaurace, všichni pochystaní na turisty. Já ze všeho nejvíc ale miluju mariny. Od mala jsem na lodě zvyklá a snad od dvanácti let miluju plachtění. Ale marinu v Opatiji jsme nestihli kvůli spěchu na trajekt zpátky na ostrov, takže pro mě je jasné, že tam musím někdy znova.
Co se líčení týče, tak to u moře vážně nehrotím. Moje kreace vypadají asi jako na fotce úplně nahoře. S sebou jsem si brala jen mou milovanou Chanel paletku ze zimní kolekce 2013. S tou cestuju skoro všude a vždycky se mi zavděčí. Do teď nejsem schopná pobrat, jak moc je ta paletka skvělá. Růžový stín už mám skoro vypotřebovaný, hnědý taky a zlatému taky pomalu dno šlape na paty. Doufám, že ji Chanel vydá znovu, protože nic tak dokonalého jsem doma asi ještě neměla. Když vím, že nebudu chtít bláznit, respektive to bláznění nechám na rtěnce, je tohle ideální kandidát. Jaká je ta vaše ideální paletka?
Square de la Putterie
Tenhle naprosto spontánní výlet do Bruselu se nakonec ukázal jako geniální nápad. Nikdy by mě asi nenapadlo jet sem cíleně na víkend, ale když už jste za rohem, tak proč se sem nemrknout, ne?
Town Hall /Hotel de Ville
Město jsme procházeli bez plánu, bez nastudování památek či něčeho podobného, ale vlastně jsme to v klidu zvládli a viděli většinu toho „důležitého“. Holt strýček Google umí. Než vám ale budu říkat, kam určitě zajít, tak se chci zmínit o Bruselu jako o městě. Na první pohled bylo nijaké, nudné, nezajímavé. Takové vyčistí, nepoškrábe. Ano, byli jsme rádi, že jsme ho viděli, ze staveb jsme byli unešení, ale u oběda to nějak tak zapadlo v konverzaci.
Grand Palace
Manneken Pis aneb čůrající chlapeček, který nás zklamal.
Až zpětně mi docházelo, jak úžasné město to je. Přítel mi stále oponuje, že s troškou nadsázky je takové každé druhé německé město, ale mně to tak nepřijde. Mluvím o neskutečně dokonale sladěné harmonii moderny s historií. Budovy se proplétají, ale zapadají do sebe, vytváří jednu originální, ale přirozenou kompozici. Já na tohle upřímně jsem, užívám si moderní skleněné stavby vedle starých kostelů a věřte mi, že o tom ve škole skoro ani nesmím mluvit, protože by mě vylili než by člověk řekl „dům“. Ano, vítejte na moderním studiu Arts managementu… ale to je jiný příběh.
Galeries St. Hubert
Brusel to má totiž tak, že lidi, kteří tohle nemusí, nepobouří. V klidu si vyfotíte kostel samotný nebo i s moderní bankou vedle, jejíž design na střeše kopíruje gotické špičky v těžkém diktátu dvacátého prvního století. Pastva pro mé oči, ale stále ignorovatelná pro ostatní. S babičkou jsme si o Bruselu hodiny a hodiny notovaly. Inu nejsem jediná, komu se to líbí.
Katedrála svatého Michela a Gudula
A hned vedle banka.
Co vidět a co nevidět je asi na vás, hlavně času, který ve městě trávíte. Mainstream stihnete i za odpoledne, záleží na tom, co vás táhne. My vynechali atomium, protože už na něj nebyly ani síly, ani nálada a ani nějaké nezvladatelná touha po poznání.
Muzeum De la Ville de Bruxelles
Stoprocentně nakupte pralinky všem, koho znáte a jděte se najíst na Rue de Bouchers, kde to voní krevetama, mušlema a vším tímhle dobrým. Jako dezert dejte na sotjíka vafli v nějakém stánku a jako sváču nesmíte vynechat hranolky. My měli například super burgry v baru Six Nations.
Make Up For Ever na Rue de Lomabrd.
Godiva na Grote Markt, kde si musíte dát jahody.
My například neviděli i královský palác, což nám při pohledu z auta přišlo i docela líto, ale bylo toho hafec na jeden den. Brusel určitě doporučuju každému, kdo bude „kolem“, ale přikazuju všem nadšencům do výše zmíněné architektonické moderno-historické symbiózy. Je to vážně krása!
Co vy a Brusel, nějaké zkušenosti?
Landscrone.
Tohle město je jako dělané pro nákupy. Taky proto jsme tam s mamkou vyrazily. Navíc máma tohle město zná, tudíž jsme nemusely tolik tápat kudy kam. Pokud byste chtěli k nákupům přidat i nějaké to památkování a tak podobně, jeďte možná radši na 4 dny.
Königsallee.
My přiletěly ve středu ráno a v pátek večer odlétaly. A na lehké poflakování, ťapkání, kochání a nákupy to bylo akorát. Doporučuju bydlet v centru, ale to v každém městě, kam člověk jede na takhle krátkou dobu. Ušetří tím spoustu času a sil – jet do centra, zpět, není pohodlné stejně jako tahat s sebou celý den nákup a bundu na večer, až se ochladí. My bydlely přímo na Königsallee, což bylo naprosto ideální. Königsallee je něco jako Příkopy, Pařížská a Palladium dohromady a do Altstadtu je to kousek.
Königsalle.
Taxík vás po centru stojí vždycky €5,50, ale dá se chodit pěšky. Navíc centrum Düsseldorfu je protkané parky, takže jsou procházky vážně příjemné. Mrkněte na Rýn, je to velká řeka a procházky kolem ní také nebudou rozhodně špatné.
Landscrone a kachny, co vše mají těžce na háku.
Stoprocentně se ale jděte podívat na Landscrone, jezírko uprostřed Düssu. Je to ideální místo na „kartáčování vrabců“, jak se u nás doma říká. Prostě sedět, kochat se. Akorát že tam nejsou vrabci, ale husy, kachny a spousta dalšího vodního ptactva. Pod tou moderní budovou, která je v noci hezky osvícená, je kavárna, kde se dá relaxovat i s kávou. O blok vedle už jste zase mezi obchody, takže opravdu překrásné místo na nakupovací pauzu.
Bolkerstraße a Alerol Spritz.
Na večerní drink doporučuju Bolkerstraße, což se tvářilo jako ulice plná barů a hospod, které za tepla mají stoly venku, takže posezení je tam příjemné.
American Apparel na Königsallee a Primark a ginatricot na Schadowstraße.
Na Schadowstraße najdete zase většinu „levnějších“ obchodů. Třeba jako je New Yorker, ale hlavně vás asi bude zajímat Primark nebo třeba Ginatricot, kterou já znám přes internet a vlastně jsem ani netušila, že má kamenné prodejny.
Káva a mandlové bochánky v Barolo.
Na Königsalle najdete mimo jiné Amaerican Apparel, Chanel, Zaru Home, Sarar, který je v Německu určitě levnější, Miu Miu a mnoho dalších, ale tohle je teď z hlavy to, co mě napadá, že u nás není. Rozhodně zajděte i do Kö a Saturnu – což jsou dvě nakupovací pasáže / obchoďáky. Najdete tam krom Inglotu totiž i naprosto úžasnou restauraci, kde my s mámou jedly každý den, a naši tam jedí vždy, když v Düssu jsou – Barolo. Zní to jako obyč restaurace v obchoďáku, ale věřte mi, že jsem nikde neměla lepší Ossobuco. Takže tam prostě musíte povinně jít! Navíc tam mají takové mandlové bochánky, které mi naši dřív vozili domů, teď jsem je tam konečně mohla ochutnat sama. ;)
Landscrone.
Zbytek města neznám, jako běžný turista jsem viděla prakticky jen centrum, ale musím říct, že mě atmosféra Düsseldorfu nadchla. Snad ještě více než Mnichov, jinak mě nikdy moc Německo nevzalo. Chápu, že se jezdí na nákupy do Mnichova a Drážďan proto, že to je kousek, ale Düsseldorf je daleko, daleko lepší, takže pokud budete mít cestu nebo chcete dovču á la nákupy, tak určitě jeďte tam! ;) Teda pokud jste tam už nebyli?
PS: Omlouvám se za kvalitu fotek, měla jsem sice s sebou svou velkou zrcadlovku, ale nakonec se mi nehctělo se s ní tahat. Takže se holt budete muset spokojit s fotkami z mobilu.