Tyrkysová Půjčovací Mánie
Nevím, zda to praktikujete také, ale s mojí kamarádkou, měníme pravidelně laky na nehty. Ona je velký nehtový nadšenec, ještě větší než jaký jsem byla kdysi já. A protože na světě je spousta odstínů, od kterých doma nepotřebuju mít celou lahvičku, je měnění ideální způsob, jak nekupovat nové laky, ale přijít na nehtech s něčím novým.
A to je přesně dnešní ukázka. Tuhle tyrkysku si kupovala kamarádka v Bulharsku v jednom krámku, kde já ukořistila ze stejné řady nahý lak. Už tam, když si ho nalakovala, jsem obdivovala neskutečnou zvláštnost laku, na kterou jsem pak o dva roky v Praze nadávala, seč mi síly stačily. Lak totiž nejde vyfotit. Na všech fotkách je bez šťávy, bez života, moc do modra a moc světlý. Je jedno, zda fotíte tím nebo tím, tam nebo tam, tehdy nebo tehdy, všude vypadá jako vyblitá světle modrá.
Takže pořídit fotky byl vážně kumšt. V reálu je to tmavší studená zelená, která má tendence vzbuzovat debatu o tyrkysové. Vždycky si vybavím kamarádky barák, kde se vždy strhávají bitky o to, zda je dům modrý či zelený. Já ho vidím modře, kamarádka a její mamka zeleně a jejich táta tuším modře. Zkrátka boj, který nelze rozsoudit. Podobně to je i s lakem. Je veselý, letní, křičí na mě hesla jako „plavky“, „slunečník“, „koupaliště“ a „moře“, což mu rozhodně body neubírá. Kvalitou lakování a nošení je naprosto v pořádku, takže pokud někde tenhle lak uvidíte, jděte do něj.
Nebo do něj, jako já, navezte kámošku :D Tyhle měnící akce, kdy si předáme tašku plnou laků, děláme většinou před létem, když je chuť do nových barev. Někdy laky už u té druhé zůstanou, protože co já s nima, když je nenosím a ona ano. Někdy ty půjčené krásky ani nenalakuji, stačí, že je mám na chvíli doma. Inu, je to taková krásná metadonová léčba pro nás nehtové závisláky. Doporučuji! Praktikujete ji taky?
