GetTheLouk - kosmetický nadšenec a beauty kanál, který 2x týdně přináší nové recenze kosmetiky a líčící tutorialy.
Poslední prázdninové Objevy a Přešlapy, tentokrát kupodivu hodně stínové, to dlouho nebylo. Skoro by se tenhle díl dal pojmout jako rádce „jak si vybrat skvělou a poměrně levnou paletku“, a to se vždycky hodí. Plus ani tentokrát neobjevím své vysněné linky. Achjo. Jaké jsou ty vaše? :)
Tohle byl jeden z posledních slunečných dnů, které mě tohle léto čekaly. Je to asi dva dny před mým odjezdem do Francie. A nemýlila jsem se, od příjezdu mě žádné prosluněné dny nečekaly. Ale co, vždycky se můžu podívat na tyhle fotky a sluníčko si připomnět :)
Víte, co je ale vtipné, že vůbec nevím, co mám na sobě za makeup. Ale absolutně ne. Nějké zlatavé stíny, velmi teplé s tmavou kolem řas. Trošku klasika, ale za to efektní, co si budeme povídat. Rtěnka byla něco, co leželo na stole a já to ve spěchu popadla. Inu tak nějak líčení vážně v reálném životě. Většina lidí asi není schopná vyjmenovat vše co mají na obličejí včetně přesného odstínu, cen, obchodů, kde věc pořídili a tak podobně. A to se stává kupodivu i mně :D
Zvláštní, z líčení na mě dýchá trošku podzimu a troěku léta… Takové to babí léto, přesně to, o co jsem zřejmě přišla, když jsem byla ve Francii. Ale upřímně? I když fotky a atmosféra, která z nich dýchá, jsou úžasné, neměnila bych :D I když to sluníčko bych zpátky brala! Na tom se shodnem, ne?
Páteční párty a vy máte za půl hodiny už dávno běžet z domu a furt nevíte, co na sebe natož co si namalovat? Tohle je rychlé, ale za to efektní líčení. Není nudné, ale také to nejsou klasické černé párty oči nebo velké linky, které bude mít v baru každá druhá. ;) Takhle zazáříte i s tmavšíma očima a přitom bude z celého líčení stále cítit léto! :)
Na poslední dovču jsem odcestovala do Francie, k azurovému pobřeží, nedaleko městečka Fréjus. Těhlech čtrnáct dní bylo ve znamení výhledu na moře, válení se u bazénu, tuny jídla a sem tam výletů po okolí. Celkem idylka.
Celou zásobu fotek, kterou jsem na vás na instagramu valila, si můžete prohlídnou zde pod tagem #gettheloukinfrejus ;) Krom fotek dýchajících pohodu tam na vás vyskočí i pár novinek z dorgérií. Holt jsem byla klasicky za špióna. :D
Klášter ve Fréjus
Francii mám ráda, jen mi vadí Francouzi. Jejich povaha mi blízká není. Naštěstí tady „dole“ to nebylo tak strašné, trošku mi to připomínalo Paříž, kde jsou lidé přeci jen ochotnější než většinou ve zbytku země. Možná se tu do mě pustí spousta lidí, že jsou to kecy, ale vždy celý váš život soudíte věci podle vašich zkušeností a moje jsou s Francouzi takové, jako je popisuje série knih Merde, jejíž nejnovější díl jsem o téhle dovolené dočetla.
Monako
Zvláštním zážitkem pro mě bylo Monako, které mě utvrdilo v tom, že ačkoli mám ráda historické budovy, táhne mě moderna. Prosklené moderní budovy, ne těžké lustry a židle s nožičkama. Monako je zvláštní místo, a to i když vytěsním fakt, že tam stále prší. :D
Eze
Vesnička Eze, která je vysoko nad Monakem a Nice, mi připomněla mé milované Švýcarsko. Asi díky těm mrakům, které do sebe halily vršky kopců. Byla to příjemná změna oproti prosluněnému pobřeží. Ale jak tak poslouchám, co mě zítra čeká v Praze, jsem ráda, že už jsme zase dole u moře :) Eze má neskutečnou atmosféru, protože v jeho úzkých klikatých uličkách je natěsnáno nespočet malých galerií a obchůdků místních umělců. Jestli budete poblíž, určitě si tohle místo nenechte ujít ;)
Saint Tropez
Celých těch čtrnáct dní tu ale při pohledu na moře trošku pláču. Obzor je posetý nahnutými plachetnicemi, které si to křižují sem a tam. Plachtění mi chybí a tajně doufám, že si ho letos ještě trošku užiju.
Monacký Chanel
Zítra frčím domů, do deště a chladu údajně. A strašně se mi nechce. Asi možná proto, že mě čeká nákup zimních kozaček. Boj, který s obchodními řetězci svádím už třetím rokem. Bezúspěšně.
Mrkněte ale na fotky a vím, že mi spousta z vás psalo, že to tu také navšítívila, tak se určitě podělte o dojmy ;)
Poslední letní díl Nákupů a Novinek. Tentokrát lehce okořeněných Lou II., která evidentně neměla moc náladu. Zřejmě ji budu muset pozvat spíše na kratší video, tahle dlouhá ji nebaví tolik jako vás, bohužel. Tak snad příště :)
PS: Neptejte se mě, jak jsem video dala dohromady, stále používám stejné programy, akorát teď jsem si pohrála s klonováním, které ve skutečnosti je vážně jednoduché. Pokud rozumíte systému masek a vrstev, jste v suchu ;)
+ omluvte kvalitu videa, ale Youtube se nějak rozhodl, že tohle video se mu nelíbí, takže jsem nahrávala ho skoro dva dny v kuse a nevím, kde je chyba, nicméně holt to bude muset stačit :(
I já občas zabřednu do nudných hnědých vod. Ve dny, kdy spěchám a vrcholně se mi nechce se malovat, ale společenská situace vyžaduje upraveného reprezentativního člověka, to dopadá takhle. Prostě jen hnědá, lehce do tvaru a linka. Většinou podobné looky doplním barevnou spodní linkou, velkým ocáskem, mega třpytivým vnitřním koutkem nebo třeba aspoň burgundy v důlku či tak něco.
Ale podobné dny jako tenhle je to čistě o robotické rutině. Nanáčení stínů, které mi zrovna padnou pod ruku, to, co je nejblíž. Nic víc. A to jsou dny, kdy mě to nebaví. Tohle přesně líčení být nemá. Líčení má být zábava, vyjádření nálady, kreativity ale i schopností a osobního stylu. Tohle prostě jen není můj styl.
Neříkám, že nemám dny, kdy bronzové color tattoo a řasenka nejsou nejlepšími kamarády. Ale jsou úmyslně. Sahám po nich s cílem mít krásná jednoduchá bronzová víčka. Ne protože mi tam padne ruka a vlastně až u zracdla v předsíni při obouvání bot zjistím, co přesně jsem si na ten obličej vlastně dala.
„Jo, není to blbý, ale je to prostě jen rutina.“, ozve se místností. A to prostě makeup nikdy být nesmí, že jo?