Fake vs. originál a inspirace? Aneb počty s kosmetikou!

Víte, tomuhle tématu jsem se chtěla co nejdéle vyhnout, ale poslední dobou mě pár věcí dostalo na tolik, že asi také přiliju trošku oleje do ohně. Jelikož poměrně nedávno Kája informovala o stránce, která prodává kosmetické faky neboli repliky a nijak se tím netají, naopak stojí na tom jejich obchod, a na spoustě blozích se objevuje falešná kosmetika vydávaná za originál jakoby se nechumelilo, tak se také k tomuto tématu vyjádřím. Neb i já se sním často potýkám. I když trošku z jiné strany.

A pokud chcete vědět o jaké blogy se jednalo, neptejte se mě. GetTheLouk nikdy nemělo sloužit a snad nikdy ani nebude jako něco příbuzného bulváru, který ukazuje prstem na lidi/blogy s nějakou výtkou.

Ještě na úvod se chci zmínit o jedné věci. V průběhu čtení článku neřešte, zda jste ochotni zaplatit 30 000,- za kabelku či 2000,- za stíny. Tam jsou preference každého jiné. Nemluvě ani o tom, že spousta lidí na to ani ty peníze nemá. Nechci tu soudit a moralizovat lidi, kteří to mají nastavené jinak než já. Nechci tu ani říkat, co je správně a co ne. Jen zde chci vypíchnout pár bodů a možná snad konečně otevřít oči pár lidem.

Ta není pravá, že ne?

Na začátek se budeme bavit o fakovém oblečení a doplňcích. Evidentně kabelky jsou pro každého velmi pochopitelný ukazatel. Takže sem s nima. Obecně nejpadělanějšími  kabelkami na světe jsou kabelky Louis Vuitton. Má oblíbená značka. Od které mám pár kousků. Mluvím tedy o následujícím z vlastní zkušenosti.

Jedete v metru, platíte benzín u pumpy, kupujete si zmrzlinu nebo stojíte frontu v McDonaldovi – tam všude dostanete jeden měřivý pohled typu: „Tse, ta není pravá, holka s vuittonkou by…“ doplňte si sami „…nejela metrem přece, jezdí autem!“, „… nejedla v mekáči, tak jí určitě jen v Michellinských restauracích!“, „… nejela autem, má soukromý letadlo!“, „…nejí zmrzlinu, přece by byla tlustá“. Od doby, co existuje seriál Gossip Girl mají lidé trošku zvrácený pohled na lidi s  luxusnějšími kousky oblečení/doplňku. Uvědomte si tedy lidé, že je jedno, co má slečna/pán v ruce, protože i tito lidé chodí do mekáče, jezdí metrem, nemají soukromé letadlo a klidně se cpou zmrzlinou od rána do večera.

Ráda bych podotkla, že tři z uvedených poznámek nejsou mnou vymyšlené, ale opravdu jsem je slyšela.

Ale ještě bych se chtěla dostat k jedné věci a tou je otázka „Ta není pravá, že ne?„. Lidé, kteří se vás ptají už rovnou předpokládají, že máte fake, že originál vás minul. V podstatě se obecně považuje mít fake za špatnou věc, která vás degraduje, tím pádem se vás snaží lidé tímto degradovat. Ať už vědomě nebo ne. Zažila jsem dvě osoby, které ptaly stylem: „Ta je pravá?“ či „Ta je pravá, že jo?“. Zbytek spadá do nevěřící kategorie. Ovšem o co jde především – to je odpověď. Teď myslím v mém článku ne obecně. Představte si, že máte originál, co odpovíte? „Ano, je pravá“. To zní logicky ne? Ale co když máte napodobeninu? Většina lidí původ kabelky zapře, takže jeho reakce bude: „Ano, ta je pravá.“ – jaký je tedy smysl položení otázky? Protože v 90 % případů dostanete stejnou odpověď ať už je pravda jakákoli.

Jak to poznat?

Chcete upřímnou odpověď? Nijak tyvole! Poznat se to nedá. Pokud je fake dobře udělaný, nemáte šanci. Co měli v Bulharsku, tak ani já jsem tam nevěřila vlastním očím.

Jsou občas takoví hrdinové, kteří odhadnou slečnu/pána podle věku a oblečení. No, tak tam vás hnedka musím zarazit. Ani tam to nepůjde. Já osobně miluju kombinovat tenhle kousek s šedivýma teniskama. Říkejte si, že jsem barbar. Já si myslím, že volnýma džínama, teniskama, tílkem, blazerem a vuittonkou nikoho nepohoršuju. Prosím, neříkám, že se vám to musí líbít, nemusí, já se tak cítím pohodlně a o to jde. Pochybuju, že by mě ti hrdinové odhadli na originál. Takže tyto dohady rovnou přeskočte, nemáte šanci.

A co kosmetika? Jak to poznat tam?

Tam nejde poznat nic. Myslím, že aspoň tak 70 % mých kamarádů, kdybych namluvila, že ta světle modrá je z paletky Naked, tak by mi věřili. Jen moje máma se se mnou umí dohadovat, co to mám na očích a neomylně střílí značky a odstíny rovnou z hlavy. Nikdo nepozná, jestli to na mém víčku je Chanel nebo Essence. Zančku to má u mě v šuplíku, popřípadě v kabelce. Tam to stejně nikdo nevidí.

Tak proč si kupovat originál?

U kosmetiky a vlastně i u těch kabelek, peněženek a tak dále je to pro mě kombinace několika faktorů, které nemusí nutně jít vždy v tomto pořadí: originalita/jedinečnost produktu (buď limitovanost, barvy, kombinace barev, textura, může to být i obal, ale na to já moc nejsem, protě jednoduše jde o to, zda se mi to libí), kvalita a značka. Značka vždy něco značí (logicky :D), něco evokuje. Už jsem to vysvětlovala několikrát, když se řekne Urban Decay vybaví se mi stíny a naopak… U mě je značka záruka toho, že dostanu své  očekávání. U UD čekám skvělou kvalitu stínů.

Ale upřímně, kdo to pozná? Vždyť si můžu koupit MUA Undressed místo Naked. Není to to samé, ale ruku na srdce, kdo to pozná? Možná bude kvalita horší, ale naučím se s tím pracovat, takže výsledný efekt bude stejný. A pokud to netrápí z nějakého důvodu mě, že nemám Naked, tak co?

Ano, tohle mi přijde logické. A stejně je to i s módou. 90 % všech kabelek v běžných obchodech nákupních domů jsou kabelky na styl velkých jmen. Nemusí to být nutně LV. Nejsou to faky, nejsou stejné. Jsou jim jen podobné, jejich návrhář se inspiroval jiným. Cena je pak samozřejmě někde jinde. A co? Nikomu to nevadí, proč taky? A stejně by to mělo být i u kosmetiky. Existují stránky zaměřené na dupes neboli dvojčata jednotlivých produktů. Já bych tam šoupla Chanel Rouge Allure, která se už naštěstí nedělá, a ELF Minerální rtěnku – jsou úplně stejné. Chanel stála 1000,- a ELF 100,-. Je už na vás, jestli chcete mít v kosmetické taštičce to a nebo ono. Inspirace na každého čiší dennodenně, ať chce nebo ne. To je v pořádku. To není klasifikováno jako fake. Ostatně proč také?

Ale dát na něco cizí značku s tím, že to je ono, je prostě něco jiného. Stejně to vidím u kosmetiky. Ta původní značka musela své jméno vybudovat. Většinou tvrdou prací. Ta stála haldu peněz. Marketing. Zaměstnanci. Výzkum. Výroba. A takhle můžeme jet do nekonečna. Ale pak přijde někdo, kdo tohle platit nemusel a vydělává na vaší tvrdé práci. To je urážka ne?

Nechápu, jak se uživí faky v módě. Pokud na to nemám, tak si to nekoupím. No bóže. Je to jen kabelka, nic víc. Koupím si jinou z obchoďáku, podobnou třeba. Ale už vůbec mi mozek nebere, jak se můžou uživit faky v kosmetice. Nemluvíme o tom, že třeba nevíme, že kupujeme fake, to je zase jiná záležitost. Ale že někdo vědomě kupuje švihlou paletku, když existují její dvojčata, která jsou snad ještě levnější než ten fake, akorát na sobě nemají špatně natisknuté Naked – to já nepochopím. Možná jsem divná, říkejte si, že jsem snob, ale na těch očích je to přeci naprosto jedno. Pochybuji, že kvalita faku stínů od UD bude stejně dobrá jako originál. Ale třeba se mýlím, třeba je to úplně to samé a já jsem vůl, že ji mám za plnou cenu.

Doufám, že jste můj pohled na situaci pochopili. Vím, že tomu předcházelo dlouhé intro, ale to je taky tak nějak věc, kterou jsem chtěla dostat ven. Asi se nikdy nezbavím měřivých pohledů. Kabelky lidi zkrátka fascinují. Za chvíli aby člověk zkoumal slečnám víčka, zda tam mají fake Naked nebo MUA Undressed. A nebo není to vlastně celé absolutně jedno?

Několik poznámek na závěr – neptejte se mě na mé LV kousky ani na jejich cenu. Stejně vám ji neřeknu.

A pokud mermomocí chcete třeba Naked a vidíte na nějakých pochybných stránkách něco, co vypadá podobně, ale je to křivě natisknuté a tak podobně, vezte, že to Naked není. Zvlášť pokud stojí €12, Naked stojí kolem €42 (tuším, možná €48, nevím z hlavy), za dvanáct ji prostě neseženete. Tedy pokud chcete mít stopro jistotu, že kupujete originál UD z důvodů uvedených výše.

strong